Život cestovatele

5. 2. 2025

Michaela Hanelová

Chorvatsko

Česko mohlo mít vlastní moře! Pak se stalo něco nečekaného

Představte si místo, kde se odvážné vize potkávají s technologickou revolucí. V době, kdy většina lidí snila o vlastním autě, jeden československý vizionář přišel s projektem, který mohl navždy změnit způsob, jakým cestujeme k moři. Jeho plán byl tak ambiciózní, že i dnes, v době superrychlých vlaků, vyráží dech svojí velkorysostí.

Foto: Freepik

V hlubinách archivů se ukrývá příběh, který připomíná spíše sci-fi román než skutečný inženýrský projekt. Zatímco jiné země stavěly běžné železnice, Československo mohlo získat dopravní spojení, které by předběhlo svou dobu o několik desetiletí. A nešlo jen o obyčejnou železnici - tento projekt mohl změnit nejen způsob cestování, ale i celou ekonomiku země.

Česko mohlo mít vlastní moře

Představte si, že byste se dnes z Českých Budějovic dostali rychlovlakem za dvě a půl hodiny přímo k Jaderskému moři. Žádná zdlouhavá cesta přes Rakousko nebo Slovinsko, žádné dlouhé kolony na chorvatských dálnicích.

Československo mělo mít svůj vlastní přístav na Jadranu, a dokonce i svůj kousek pobřeží! Tento odvážný plán profesora Karla Žlábka měl šanci změnit budoucnost celé země. Jenže pak přišla politika a všechno skončilo. Jak by dnes Česko vypadalo, kdyby se tunel opravdu postavil?

Foto: Freepik

Češi a moře? Mělo to být samozřejmostí

Představa, že by Československo mělo vlastní moře, nezní tak bláznivě, jak by se mohlo zdát. Myšlenka přímého spojení s Jadranem se objevovala už od první republiky. Už Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1915 přemýšlel o dopravním koridoru vedoucím až k moři, který by spojoval Česko se Slovinskem a odděloval Rakousko od Maďarska. Jenže tehdy z toho nic nebylo.

Pak ale přišel Karel Žlábek, který měl mnohem odvážnější vizi. V roce 1975 představil projekt Tunelu Adria, který měl být revolučním spojením Československa s Jaderským mořem. Hlavní myšlenka? Postavit 410 kilometrů dlouhý železniční tunel, který by vedl z Českých Budějovic až k umělému československému přístavu Adriaport na pobřeží dnešního Chorvatska.

Jak to mělo fungovat? Stačily dvě a půl hodiny!

Více než 350 kilometrů této trasy mělo vést pod zemí, pod Alpami, a přímým spojením umožnit rychlou a pohodlnou cestu k moři. Tunel Adria nebyl žádná sci-fi. Podle Žlábkova plánu by se rychlovlaky řítily pod zemí rychlostí až 160 km/h, což by znamenalo, že byste se z Českých Budějovic dostali na pláž za dvě a půl hodiny!

Denně mělo tunelem projíždět až 220 nákladních vlaků a 36 souprav s cestujícími. A přístav Adriaport? Ten měl být nejen dopravním uzlem pro československý export, ale také turistickým rájem. Češi by měli své vlastní pláže, mariny, hotely a letoviska, a už by nemuseli jezdit za mořem do zahraničí.

Foto: Wikimedia Commons

Co se pokazilo? Komunisté tomu dali stopku

Jenže i když byl plán technicky proveditelný, měl jednu zásadní chybu – narazil na politiku. Komunistický režim si totiž uvědomil, že tunel by mohl znamenat snazší únik lidí na Západ. A představa, že by tisíce Čechoslováků mohly sednout do vlaku a za pár hodin být na pobřeží, kde by se snadno mohli dostat dál do Evropy? To bylo pro tehdejší vládu nepřijatelné. Projekt byl smeten ze stolu.

Představte si, jak by vypadala dnešní realita, kdyby projekt nezůstal jen na papíře. Česko by mělo přímý přístup k moři, což by mělo obrovský dopad na ekonomiku, turismus i životní styl Čechů. Přístav Adriaport by se stal klíčovým obchodním uzlem, české firmy by měly snazší export, a hlavně – místo dlouhých hodin v autě by stačilo nasednout na vlak a za pár hodin být u moře.

Dnes jsme mohli jezdit k vlastnímu moři do Chorvatska

Nejzajímavější je ale otázka turistiky. Představte si, že by Češi jezdili na vlastní pláž místo do Chorvatska. Jak by vypadaly letní prázdniny? Možná bychom měli vlastní verzi Makarské riviéry, vlastní mořské letovisko a dnes bychom si už ani nedokázali představit, že jsme kdysi byli vnitrozemskou zemí.

Projekt Tunel Adria zůstane jedním z největších co by kdyby v české historii. Ambiciózní, technicky proveditelný, ale zastavený politikou. Místo vlastního moře máme stále jen Slapy a Mácháč. Možná ale jednou přijde doba, kdy se podobná myšlenka vrátí. A kdo ví – třeba se jednou z Prahy na pláž skutečně dostaneme za pár hodin.

Zdroje: wikipedia.org, YouTube.com, epochaplus.cz, stoplusjednicka.cz, lidovky.cz

Kam dál

Předchozí

Následující