Chtěli jsme levně na hory. Nakonec nás to stálo víc než all inclusive u moře

Když jsem se zeptala, jestli by nebylo lepší si místo toho radši našetřit na letní dovolenou u moře, mávl rukou a řekl, že hory budou levnější. A já, naivní duše, jsem mu to uvěřila. Začalo to docela nevinně. Vypadalo to vlastně ideálně. Pronajali jsme si malý apartmán v Krkonoších, nic přepychového, ale útulné, vybavená kuchyňka, dvě ložnice, parkování zdarma, slibovali klid a blízkost sjezdovek. Vše za poměrně rozumnou cenu.

Tvářilo se to jako výhodná nabídka, a my si říkali, že se do toho vejdeme i s permicemi a nějakým jídlem, protože přece budeme vařit doma, že. Jenže stačilo, aby jsme dorazili a všechna ta krásná představa začala pomalu praskat jako bublina. První bylo ubytování. Vypadalo jinak než na fotkách. Starší, chladnější, se zcela „symbolickým“ vytápěním.

Zdánlivě hezké ubytování bylo pravý opak

V kuchyňce chyběla polovina nádobí, wifi nefungovala a na sjezdovku to sice bylo „kousek“, ale po zledovatělé cestě do prudkého kopce, kterou člověk bez maček zdolával s jazykem na vestě. Děti se sice radovaly, že jsme na sněhu, ale to bylo tak vše. Permice nás vyšla na víc, než jsme čekali – děti samozřejmě už nespadají do té nejlevnější kategorie, takže jsme platili skoro plné vstupy. A to jsme byli teprve první den.

Mohlo by vás zajímat

Černá Hora

Levnější než Alpy, krásnější než Tatry: Tajné místo, kam se turisté teprve chystají, podívejte se na fotky!

Turistika Cestování Moře a pláže Dovolená s dětmi Rady a tipy

Další den jsme zjistili, že lyžařská škola, kterou jsme chtěli využít, má plno. Rezervace prý musela být už v říjnu. Tak jsme to vzali do vlastních rukou a rozhodli se děti učit sami. To bych ještě nějak přežila, kdyby to neskončilo tím, že náš mladší syn upadl tak nešťastně, že jsme museli jet na pohotovost. Naštěstí to byl jen výron, ale i tak jsme strávili půl dne v čekárně, platili poplatek za ošetření a kupovali ortézu, protože jinak by se nemohl ani pohnout.

Hory jsou krásné, ale drahé. Za každou hloupou maličkost – parkování u sjezdovky, čaj ve stánku, ztracené rukavice – padaly další stokoruny. A večer, když jsme chtěli uvařit aspoň těstoviny, zjistili jsme, že vařič funguje jen na půl plynu a voda z kohoutku teče jen ledová. Všechno jsme brali s humorem. První dva dny.

Místo klidné dovolené noční můra pro všechny

Na třetí den se zvedl vítr a většina vleků nefungovala. Tak jsme se rozhodli jít aspoň na běžky. Ty jsme samozřejmě museli půjčit, protože kdo by si tahal vlastní vybavení na tři dny, že. Dvě hodiny v půjčovně, ceny, že jsem se musela ujistit, že jde opravdu o denní sazbu, a ne týdenní. A pak jsme se s manželem pohádali. Kvůli mapě. On tvrdil, že ví, kudy kam, já že jdeme špatně.

Ukázalo se, že jsme oba neměli pravdu. A skončili jsme na rozcestí, kde nebyla žádná značka a dvě ubrečené děti. Tak jsme se vrátili, utahaní, promrzlí, a večer si dali čaj za osmdesát korun v chatě, protože doma nešel proud. Prý porucha. Seděli jsme tam zabalení v bundách a já měla co dělat, abych nezačala plakat. Ne proto, že by mi bylo tak zle. Ale protože jsem věděla, že se to celé nepovedlo. A že až přijde výpis z účtu, nebude to příjemné čtení.

Mohlo by vás zajímat

Evropa

5 základních věcí, které si na dovolené hlídejte, jinak můžete přijít o vše

Cestování Turistika Dovolená s dětmi Rady a tipy

Poslední den jsme už ani nelyžovali. Děti byly unavené, mladší kulhal, já měla migrénu a manžel mlčel. Věděla jsem, že přemýšlí, kolik to celé stálo, a měl výčitky, že mě do toho uvrtal. Neříkala jsem nic. Nemělo to cenu. Věděla jsem, že to ví. A věděla jsem, že příště si to všechno přepočítáme třikrát. Když jsme jeli domů, zastavili jsme na benzínce a on si prohlížel plakát s nabídkou zájezdů k moři. „Víš, že za tohle všechno jsme mohli být týden v Turecku s jídlem, teplem a bez stresu?“ řekl. A já jen kývla. Protože na to už nebylo co dodat.

Od té doby se horám smějeme. Říkáme, že jsme si udělali „luxusní alpský zážitek“ v českém provedení. A když slyším někoho říkat, že hory jsou levnější než moře, usmívám se. Protože vím, jak to doopravdy je. A vím, že někdy ta levná varianta může být tou nejdražší zkušeností v životě. Ale i tak nelituju. Protože když si člověk dokáže z katastrofy udělat historku, není to ztracený čas. Je to život.