Nejlepší koláče na světě? Pekárna v malé české vesnici je učí i zahraniční mistry

Frgály, tyhle legendární valašské koláče, si získaly srdce milovníků dobrého jídla z mnoha důvodů. Když se zeptáte pamětníků z Valašska, řeknou vám, že bez frgálu se nikdy neobešla žádná pořádná veselka ani křtiny. Rodinné recepty na tyhle ploché dobroty s tvarohovou, makovou nebo hruškovou náplní se dědí jako vzácné dědictví - babička učí vnučku, jak správně vypracovat těsto, kolik nechat kynout a hlavně, jak připravit tu správnou rozlévačku z másla a smetany. Zajímavé je, že v posledních pár letech se kurzy pečení frgálů staly naprostým hitem. Není to jen nostalgií - lidi prostě baví dělat věci vlastníma rukama.

Sama jsem nedávno narazila na Niku Vávrovou a její přístup k pečení. Právě ona má za sebou praxi v pražské Esce, ale taky v amerických pekárnách, což jí dalo úplně jiný pohled na věc. Spojila starý valašský fortel s moderními fígly a její frgály jsou božské. Kdo by to byl řekl, že zrovna tenhle mix bude fungovat? Na její kurzy se sjíždějí jak nadšení amatéři, tak i profíci z oboru. Všichni chtějí ochutnat kousek té voňavé tradice a pochopit, jak udělat koláč s dokonalou texturou a chutí, co vám doslova rozsvítí chuťové buňky.

Tajemství nejlepších valašských frgálů

Valašský frgál se proslavil až neuvěřitelně - kdo by to byl řekl, že se jednou dostane na světový gastro-Olymp? Když jsem četla, že ho prestižní Taste Atlas vyhlásil nejlepším koláčem světa, trochu jsem na něj začala být hrdá, i když nejsem z Valašska. Taková placka s náplní porazila i ty nejslavnější francouzské dezerty, italské dolci nebo americké cheesecaky - a to už něco znamená! Pravda, kořeny této dobroty sahají opravdu hluboko do minulosti valašského regionu.

Naši předkové by asi koukali, jak jejich prosté obřadní pečivo dnes dobývá svět. Tehdy to přitom byla spíš vzácnost - frgál se pekl jen když se něco slavilo, hlavně svatby nebo když se rodina rozrostla o nového členka. Nebyl to zkrátka koláč na běžné mlsání, ale opravdová slavnostní záležitost. Slovo frgál pochází z valašského nářečí a označuje něco neforemného nebo placatého.

Tento název dokonale vystihuje vzhled koláče, kterému se kvůli jeho plochému tvaru také přezdívá valašská pizza. Tradiční frgály se vyráběly v kruhových tvarech o průměru 30-35 cm a byly zdobeny jedním druhem náplně. Nejčastější příchutě byly makové, tvarohové, povidlové a hruškové. Typická je také posypka z másla, cukru a hladké mouky.

Významné pekárny a jejich metodiky

Oblast Valašska se může pochlubit pořádnou řádkou profesionálních výroben frgálů, kde se pečlivě dodržují postupy, jak je znali už naši praprarodiče. Co je zajímavé – mnohé z těchto pekáren si vysloužily oficiální certifikaci a ochrannou známku, něco jako rodný list, který zaručuje, že nejde o žádný podvrh, ale o poctivý valašský produkt. Zkušení pekaři z těchto podniků navíc rádi sdílejí své umění s veřejností.

V kurzech, které organizují, provedou nadšence celou cestou od prvního hnětení těsta, míchání voňavé náplně až po moment, kdy se koláč vytáhne z rozpálené pece. Člověk by si řekl, že v době rychlého stravování taková piplačka nikoho nezajímá, ale opak je pravdou. Za tím vším úspěchem stojí především věrnost receptům, které se v rodinách předávaly jako vzácné dědictví – babička vnučce, matka dceři. A přestože se dnes některé pekárny pouštějí i do experimentů s novými příchutěmi jako čokoláda nebo exotické ovoce, základní postup výroby zůstává nedotknutelný – na tom si valašští pekaři zkrátka zakládají.

Díky svému umístění v žebříčku roste i mezinárodní zájem o tuto specialitu, což otevírá novým pekárnám další možnosti rozvoje. Když ochutnáte opravdu kvalitní valašský frgál, hned poznáte, že jeho kouzlo tkví v perfektně připraveném kynutém těstě z pšeničné mouky. To musí splňovat zdánlivě protichůdné vlastnosti - být dostatečně vláčné na skus, a přitom dost pevné, aby zvládlo udržet pořádnou vrstvu náplně.

Co nesmí v receptuře nikdy chybět, je poctivá dávka másla - a to jak v těstě, tak především v té lahodné posypce, která dodává frgálům tu nezaměnitelnou chuť. Zkušení pekaři vědí, že polovinu úspěchu tvoří kvalitní náplně - ať už jde o tvarohové frgály s rozinkami nebo jiné tradiční varianty jako hruškové či makové.

Tradiční valašské koláče se pečou při vysoké teplotě po krátkou dobu, což jim dává tu správnou chuť, na které si každý Valach potrpí - měkký střed a lehce křupavý okraj, který se rozplývá na jazyku. Jakmile je hospodyně vytáhne z pece, nezapomene je pořádně potřít voňavým máslem a někdy přidá i trochu rumu, který té dobrotě dodá nezaměnitelné aroma.

Kurzy pečení a sdílení odborných znalostí

Tradiční české pekařské umění získává na popularitě i díky specializovaným kurzům, které umožňují široké veřejnosti naučit se výrobní postupy přímo od mistrů svého oboru. Region Valašska nabízí autentické kurzy pečení frgálů ve Velkých Karlovicích, které se těší velkému zájmu. Není divu - kdo by nechtěl ochutnat právě upečený koláč podle receptury, která se dědí po generace? Tyto kurzy probíhají pravidelně v malebném prostředí, například v hotelu Galik, kde můžete sledovat celý proces z první ruky. Účastníci se mohou těšit na přibližně tříhodinový kurz pečení, jehož cena se pohybuje kolem 1 190 Kč na osobu.

Na jaře 2025, konkrétně 18. května, se koná další z oblíbených kurzů ve Velkých Karlovicích. Pekařská dílna je vhodná pro všechny - od náctiletých po babičky v důchodu - a nabízí jedinečnou příležitost ponořit se do tradice valašského pekařství. Kdo přijde, naučí se celý komplexní proces výroby frgálu, od prvního smíchání mouky s kváskem až po slavnostní vytažení hotového koláče z rozpálené pece.