Vyšehradský hřbitov Slavín: Místo, kde v klidu posloucháte okolní ruch

Vyšehradský hřbitov Slavín. Stačilo málo a nejvýznamnější český hřbitov by vůbec neexistoval. V roce 1785 totiž císař Josef II. z hygienických důvodů vydal zákaz pohřbívání v obcích a hřbitov, který už po staletí zaujímal místo opředené slavnou historií u baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, zrušení unikl jen díky výjimce. Vyšehradský hřbitov Slavín se tak stal jednoznačnou legendou v Praze. Panovník se totiž nechal přesvědčit, že Vyšehradský hřbitov Slavín je v dostatečné vzdálenosti 500 kroků od města.

Vyšehradský hřbitov Slavín vznikl pro věčnou slávu

Jen díky touze a odhodlání mohli v roce 1869 politik František Ladislav Rieger a kanovník vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach realizovat tento velkolepý projekt. Vyšehradský hřbitov Slavín, jako místo posledního odpočinku nejvýznamnějších osobností české historie, se stal symbolem národní hrdosti. První pohřbenou osobností byl básník Julius Zeyer v roce 1901. Od té doby zde našlo svůj věčný odpočinek přes 600 osobností, které ovlivnily českou kulturu, vědu i společnost. O pár let později vyrostly na tomto hřbitově novorenesanční arkády a společná hrobka pro nejvýznamnější osobnosti české kultury.

Slavní lidé, kteří na Slavíně odpočívají

„Ač zemřeli, ještě mluví,“ to je výstižný nápis na hrobce slavného básníka Juliuse Zeyera. Hrobce na vrcholu monumentálního schodiště vévodí socha okřídleného Génia od Josefa Maudera, jenž byl spolu s J.V. Myslbekem nejvýraznější osobností české pomníkové tvorby. Génia doprovázejí další dvě sochy s výmluvnými názvy Vlast truchlící a Vlast vítězná. Na Vyšehradském hřbitově na Slavíně odpočívají nejen Zeyerovi vrstevníci, mezi které patří Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek nebo František Křižík, ale i osobnosti novější doby jako herci Zdeněk Štěpánek a Jaroslav Marvan.

Vyšehradský hřbitov Slavín ochraňuje ty nejlepší z mnoha generací

Přestože jméno Slavím oficiálně náleží kamenné hrobce, Slavím se říká i části Vyšehradského hřbitova, kde je pochováno více než 600 osobností české kultury a vzdělanosti. Při tiché procházce uličkami hřbitova před námi defilují jména spisovatelů, básníků, herců i politiků. Mezi nejznámější z nich patří Jan Neruda, Karel Čapek, Božena Němcová, Bedřich Smetana nebo velikáni jako Vlasta Burian, Waldemar Matuška, Ljuba Hermanová nebo Jaroslav Heyrovský.

Co na hřbitově Slavín nesmíte minout

Je to především poklad mezi dvěma věžemi. Historie baziliky sv. Petra a Pavla se začala psát už v roce 1070 založením románského kostela. Te se ale v průběhu staletí mnohokrát přestavoval podle právě moderních stylů. Dnešní podobu mu vtiskla radikální novogotická úprava z přelomu 19. a 20. století. Baziliku už z dálky poznáme, díky dvěma charakteristickým věžím, které jsou vysoké 58 metrů.

V rámci prohlídky baziliky můžete spatřit slavnou klenotnici, která překvapí kolekcí vzácných liturgických předmětů včetně pokladu ze 14. a 16. století. Vstup do hřbitova najdeme vlevo od baziliky sv. Petra a Pavla a otevřeno je od pondělí do pátku celoročně. Vyšehradský hřbitov Slavín tak ukazuje, jak český národ může být na svou historii skutečně hrdý.

Zdroje: životcestovatele.cz, autorský text, vlastní cestovatelské poznatky