
Důchody v Česku jsou směšné. Takto si žijí lidé v Evropě, můžeme jen závidět
Zatímco se debata o důstojném stáří stává stále palčivějším tématem po celé Evropě, některé země nabízejí svým seniorům životní standard, o kterém si ostatní mohou nechat jen zdát. Nové mezinárodní srovnání odhaluje propastné rozdíly mezi jednotlivými státy a přináší několik překvapivých zjištění.
Foto: Freepik
V době, kdy se důchodové systémy napříč kontinentem potýkají s demografickými změnami a ekonomickými výzvami, vzniká fascinující mozaika různých přístupů k zajištění důstojného stáří. Zatímco některé země svým seniorům garantují téměř stejnou životní úroveň jako v produktivním věku, jinde musí důchodci významně upravit své životní návyky. A právě detailní pohled na tato čísla odhaluje příběh, který možná změní váš pohled na život v penzi.
Realita je pro české seniory poměrně tvrdá. Zatímco průměrný starobní důchod v Česku dosahuje v roce 2024 částky 20 653 korun, od ledna 2025 se zvýší pouze o 358 korun na 21 011 korun. To v přepočtu představuje přibližně 14 106 eur ročně, což je pouze 75,2 % evropského průměru. Tato čísla jasně ukazují, že čeští důchodci mají oproti svým evropským protějškům výrazně nižší životní úroveň.
Důchodci jsou na tom v zahraničí mnohem lépe
V některých zemích mají důchodci vyšší penze, ale je nutné brát v úvahu i daňovou politiku a výši sociálních odvodů. Například v Dánsku dosahují odvody až 75 % příjmu, což umožňuje štědřejší sociální zabezpečení. V Česku jsou odvody nižší, což naopak znamená, že lidé mají během produktivního věku k dispozici více svých příjmů. V některých státech se lidé povinně podílí na spoření již od narození nebo mají povinnost přispívat na vzdělání a další sociální výdaje.
Když se podíváme na evropský žebříček, najdeme překvapivé rozdíly. Na špičce se umístilo Maďarsko, kde důchodci dostávají 94 % své předchozí mzdy. Velmi dobře jsou na tom také senioři v Portugalsku, Lucembursku, Rakousku a Nizozemsku. Absolutními vítězi v evropském srovnání jsou však severské země. Například norští důchodci utratí za základní potraviny méně než sedminu svého důchodu, což jim umožňuje věnovat více prostředků na volnočasové aktivity a cestování.
Mnoho evropských zemí má propracovaný systém sociálního zabezpečení, který začíná již od narození dítěte. Zahrnuje povinné i nepovinné příspěvky na školné či důchodové spoření. Lidé v těchto zemích často aktivně spoří nad rámec povinných odvodů. Například v USA je běžné, že si lidé spoří na důchod individuálně, protože státní podpora je minimální. Podobně ve skandinávských zemích se značná část příjmů odvádí do systému, což se následně odráží ve vyšších důchodech.
Dramatické rozdíly najdeme především ve výdajích na potraviny. Zatímco čeští senioři musí vydat na základní potraviny 23,5 % svého důchodu, situace v některých východních zemích je ještě dramatičtější. V Bulharsku jde na potraviny 43,5 % důchodu, v Rusku dokonce 58,9 % a na Ukrajině alarmujících 84,9 % důchodu pouze na jídlo.
Senioři si v novém roce přilepší
Pro české důchodce přinese rok 2025 několik změn. Základní výměra důchodu se zvýší o 260 Kč na 4 660 Kč, procentní výměra vzroste o 0,6 % a senioři nad 85 let získají bonus 1 000 Kč měsíčně. Pozitivní změny čekají i na pracující důchodce, kterým bude odpuštěn odvod 6,5 % na důchodové pojištění. U průměrného výdělku to znamená až 2 000 Kč měsíčně navíc v čistém.

Zajímavé je také srovnání dalších výhod, které jednotlivé země seniorům nabízejí. V Česku mohou senioři nad 65 let získat příspěvek 500 Kč na pohybové aktivity a dentální hygienu od zdravotních pojišťoven. Západoevropské země však nabízejí mnohem štědřejší benefity, včetně bezplatné dopravy, kulturních poukazů nebo příspěvků na bydlení.
České důchody nad Evropou výrazně zaostávají
Aktuální data o kupní síle ukazují, že situace českých seniorů není růžová. Průměrný Čech má ročně k dispozici asi 14 tisíc eur, zatímco průměrný Evropan hospodaří s 19 tisíci eury. Tento rozdíl se významně projevuje především u důchodců, kteří mají omezené možnosti přivýdělku.
Od roku 2025 bude v Česku garantován minimální důchod ve výši 20 % průměrné mzdy, což představuje 9 320 korun měsíčně. To má zajistit důstojnější život i seniorům s nejnižšími příjmy. Důchodová reforma přináší i další postupné změny, jako je zvyšování důchodového věku nad 65 let pro ročníky narození od 1966 nebo postupné zpomalování meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů.
I když se situace českých seniorů postupně zlepšuje, stále existují značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Každý důchodový systém má své výhody i nevýhody – zatímco v některých státech si důchodci užívají vyšších penzí, musí na ně přispívat větší část svých příjmů. Český důchodový systém se postupně reformuje a i když stále zaostává za některými západními zeměmi, některé plánované změny mohou v budoucnu přinést zlepšení.