Dřív luxus, dnes zapomenutá místa. Tady Češi trávili dovolené za socialismu
Doba, kdy sen o dovolené u moře byl pro většinu lidí stejně vzdálený jako hvězdy na obloze. Kdy obyčejná cesta za hranice představovala měsíce byrokratického martyria a kdy jediný razítkový otisk mohl rozhodnout o tom, zda si člověk užije vysněnou dovolenou, nebo zůstane doma. Příběh cestování v době, která se současné generaci může zdát jako z jiného světa.
Foto: Profimedia
Představte si, že váš osud leží v rukou úředníků, kteří rozhodují o každém vašem kroku za hranice vlasti. Kde nestačí mít jen pas a peníze, ale kde musíte projít složitým systémem povolení, příslibů a doložek. Systémem, který dokázal rozdělovat lidi na ty spolehlivé a ty ostatní, kterým zůstaly jen prázdné sny o plážích vzdálených destinací.
Za těmito administrativními překážkami se skrývá fascinující příběh o tom, jak si lidé i přes všechny obtíže dokázali splnit své sny o dovolené u moře. Příběh o vynalézavosti, trpělivosti a někdy i štěstí, které rozhodovalo o tom, kdo se za vysněnou dovolenou skutečně podívá.
Na těchto místech trávili Češi dovolenou na socialismu
Za dob socialismu měli Čechoslováci omezené možnosti cestování do zahraničí. K moři se dostali především ti, kteří získali výjezdní doložku a devizový příslib, přičemž nejoblíbenějšími destinacemi byly Bulharsko, Jugoslávie a Rumunsko.
Mezi méně tradiční destinace patřilo východní Německo (NDR), které bylo známé svými nudistickými plážemi u Baltského moře. I když voda byla studená a počasí ne vždy ideální, pro mnoho Čechoslováků to byla jediná možnost, jak zažít přímořskou dovolenou.
Pro většinu obyvatel byly dostupnější tuzemské rekreace u českých jezer a přehrad. Lidé trávili volno v autokempech, rekreačních zařízeních ROH nebo na podnikových chatách.
Oblíbené destinace a vývoj cestování za socialismu
Cestování v době socialismu bylo pro Čechoslováky omezené devizovými přísliby a výjezdními doložkami. Přesto existovalo několik oblíbených destinací, které se staly symbolem letní dovolené. Jugoslávské pobřeží představovalo nejžádanější cíl českých turistů. Křišťálově čisté moře a příjemné podnebí lákaly tisíce návštěvníků každé léto.
Split, Dubrovník a Makarska patřily mezi nejvyhledávanější letoviska. Mnoho rodin zde trávilo dovolenou v kempech nebo soukromých apartmánech. Pláže byly převážně oblázkové nebo kamenité, což některým turistům vadilo. Místní kuchyně a pohostinnost místních obyvatel ale tento nedostatek vynahrazovaly.
Bulharské zlaté písky a slunečné pobřeží
Bulharsko se stalo průkopnickým místem československé přímořské turistiky. Zlaté písky a Slunečné pobřeží nabízely písečné pláže a dostupné ubytování. Turisté oceňovali podobnou slovanskou kulturu a nízké ceny. Hotely často poskytovaly polopenzi nebo plnou penzi.
Cesta autobusem trvala dlouho, ale byla cenově dostupnější než letecká doprava. Mnoho Čechoslováků zde poprvé vidělo moře. Naopak Balaton představoval oblíbenou alternativu k moři. Toto největší středoevropské jezero nabízelo teplou vodu a pozvolný vstup do vody.
Rodiny s dětmi oceňovaly mělkou vodu a dobrou dostupnost z Československa. Okolí jezera poskytovalo možnosti pro výlety a cykloturistiku. Na březích vznikala rekreační střediska a kempy. Místní termální lázně představovaly další lákadlo pro české turisty.
Východní blok a jeho alternativy: Polsko a Rumunsko
Polské Baltské moře lákalo především na pláže v okolí Gdaňsku. Chladnější voda byla vyvážena bohatým kulturním programem. Rumunská Mamaia a Eforie nabízely teplé Černé moře. Dlouhé písečné pláže a levné služby přitahovaly československé návštěvníky. Většina lidí trávila dovolenou v Česku. Máchovo jezero patřilo mezi nejoblíbenější tuzemské destinace.
Nabízelo písečné pláže a vodní sporty. Rekreační střediska ROH poskytovala dostupnou dovolenou pro pracující. Rybníky a přehrady jako Lipno nebo Slapy sloužily jako alternativa k zahraničním pobytům. České hory a lázně doplňovaly nabídku letní rekreace. Podnikové chaty a zotavovny umožňovaly dovolenou i méně majetným rodinám.
Cestovní kanceláře a propagace turistických destinací
Turistický ruch v době socialismu byl pod přísnou kontrolou státu. Cestovní kanceláře měly monopol na organizování zahraničních zájezdů a jejich propagace podléhala striktním pravidlům. Čedok byl hlavním poskytovatelem zahraničních zájezdů v socialistickém Československu. Založen v roce 1920, stal se během socialismu státním monopolem pro organizování zahraničních cest.
Každý turista musel získat devizový příslib, bez kterého nebylo možné vycestovat. Tento systém umožňoval státu kontrolovat výjezdy občanů do zahraničí. Cestovní kancelář Čedok nabízela především zájezdy do spřátelených socialistických zemí jako Bulharsko, NDR a Jugoslávie.
Propagace a reklama v dobách socialismu
Reklamní materiály byly pečlivě kontrolovány státním aparátem. Propagační brožury a katalogy zdůrazňovaly kolektivní aspekt dovolené. Typické byly plakáty s optimistickými motivy slunce, moře a spokojených rodin. Reklamy se objevovaly v časopisech jako Květy a Vlasta.
Propagační materiály často zobrazovaly moderní hotelové komplexy a organizované aktivity pro pracující. Důraz byl kladen na dostupnost rekreace pro všechny vrstvy společnosti. Státní média hrála klíčovou roli v propagaci tuzemské rekreace. Televizní pořady a dokumentární filmy ukazovaly krásy domácích destinací.
Průzkumy veřejného mínění byly omezené a sloužily především státním zájmům. Výsledky se používaly k plánování kapacit a směrování turistických toků. V novinách se pravidelně objevovaly reportáže z rekreačních středisek ROH. Tyto články vyzdvihovaly výhody organizované dovolené a spokojenost účastníků.
Mohlo by vás zajímat
Kam dál
Předchozí
Následující
