První česká obec se vzbouřila proti změně času. Úředníci jsou nekompromisně proti
V Bezvěrově na Plzeňsku se lidé řídí sluncem. Zatímco většina z nás musí dvakrát ročně přetáčet ručičky hodin, obyvatelé této vesničky se mohou spoléhat na něco mnohem stálejšího - na největší sluneční hodiny na světě. A není divu, že to místním vyhovuje. Každoroční změna času je pro mnoho lidí pořádnou zkouškou trpělivosti a zdraví. Ne každý se dokáže rychle přizpůsobit hodinovému skoku, ať už dopředu nebo zpět.
Foto: Freepik
Co dělá bezvěrovské hodiny tak výjimečnými? V prostoru mezi obcemi Bezvěrov a Krašov nenajdete klasický ciferník s ručičkami, ale pět monumentálních kovových číslic. Jako gnómon, tedy ukazatel času, slouží 342 metrů vysoký televizní vysílač Krašov. Jeho stín se pohybuje po číslicích a ukazuje místní pravý sluneční čas. Tato impozantní stavba není ledajaká - jde o nejvyšší stavbu v západních Čechách a druhou nejvyšší v celé České republice. Vysílač Krašov dokonce převyšuje světoznámou Eiffelovu věž v Paříži. Není proto divu, že místní na svůj unikát nedají dopustit a považují ho za důležitý symbol své obce.
Odpůrci změny času by jásali
Přestože obyvatelé Bezvěrova oficiálně respektují středoevropský čas a jeho sezónní změny, mnozí by patrně uvítali život podle neměnného slunečního času. A nejsou sami. Stále více lidí po celé zemi volá po zrušení střídání letního a zimního času. Jejich těla totiž na náhlou změnu denního rytmu reagují velmi citlivě. Jarní posun hodin dopředu znamená méně spánku, což často vede k únavě, neklidu a dalším psychosomatickým potížím. Náš organismus skutečně bolí, když se musí náhle přizpůsobit hodinovému skoku. Přesto od konce 70. let tuto nepříjemnost podstupujeme údajně ve jménu úspory elektrické energie.
Přestože odpor veřejnosti proti střídání času rok od roku sílí, na vyšších místech se s tím zatím moc nehýbe. Myšlenka, že bychom jednou provždy zůstali u jednoho času, zatím zůstává spíš na papíře než v reálné debatě. Úřady dál trvají na střídání zimního a letního režimu – hlavně kvůli jednotnosti v rámci Evropské unie a plynulé organizaci napříč státy. Pro všechny, kdo by si přáli stabilní čas bez každoročního posouvání ručiček, je to zatím jen přání, které se ne a ne proměnit ve skutečnost.
Jak fungují největší sluneční hodiny světa
Sluneční hodiny v Bezvěrově nejsou jen tak obyčejné. Nevyužívají klasickou šikmou tyč, která bývá rovnoběžná se zemskou osou, ale opírají se o vysílač Krašov – a ten stojí kolmo k zemi. Právě proto fungují trochu jinak než běžné sluneční hodiny. Nejpřesněji ukazují čas jen ve vybraných obdobích – konkrétně kolem jarní a podzimní rovnodennosti, a to mezi desátou a čtrnáctou hodinou. V jiných částech roku se stín chová jinak a přesnost klesá. A pokud je zrovna letní čas, stačí si k údajům na hodinách jednoduše přičíst jednu hodinu navíc.
To může být pro návštěvníky poněkud matoucí, ale právě tato výjimečnost dělá z bezvěrovských hodin skutečnou raritu. Dosud držel světový rekord v největších slunečních hodinách indický Džajpur se svou kamennou stavbou Samrat Yantra z 18. století, která měří přes 27 metrů. Český rekord patří Třešti s hodinami na náměstí T. G. Masaryka, jejichž ukazatel dosahuje výšky 8,21 metru.
Ať už vás sluneční hodiny baví, nebo si na čas prostě jen sem tam kouknete, jedna věc zůstává – střídání zimního a letního času je tu s námi i nadále. Zatím se o jeho zrušení jen mluví, ale nic se nemění. Další posun nás čeká 26. října 2025, kdy se ve tři ráno vrátíme o hodinu zpět. Naopak letní čas se vrátí 29. března 2026 – ve dvě ráno se ručičky posunou na tři. A zase zpátky na zimní čas přejdeme 25. října 2026.
Kam dál
Předchozí
Následující
