
Ve Španělsku mi servírka ukázala trik, díky kterému už nikdy neplatím za vodu na letišti
Patříte mezi ty, co u bezpečnostní kontroly na letišti pokaždé zuří, když musí vyhodit napůl vypitou láhev vody? Nebo ty, co pak neochotně vytahují peněženku a kupují předraženou vodu v duty free zóně? Tenhle příběh vás může zajímat. Díky náhodnému setkání v jednom španělském baru jsem se naučila trik, který mi od té doby ušetřil stovky korun na každé cestě.
Foto: Freepik
Bylo to loni v květnu, když jsem s kamarádkou vyrazila na prodloužený víkend do Barcelony. Seděly jsme v malé tapas restauraci kousek od Sagrada Familia, popíjely sangrii a debatovaly o tom, jak si užijeme poslední den před odletem. U vedlejšího stolu seděla skupinka místních, mezi nimi i servírka, která měla očividně po směně.
„Jé, to jsou turistky? Můžu se k nim přidat?" ozvalo se najednou lámanou angličtinou. A tak jsme poznaly Martu, energickou třicátnici, která se nás během chvilky vyptala na všechno možné – odkud jsme, jak se nám líbí ve Španělsku, co jsme už viděly a kam se ještě chystáme.
Když jsme zmínily, že další den letíme zpátky domů, jen mávla rukou: „Letiště, to je noční můra. Všechno předražené, že? Ta voda – šest euro za půllitrovou lahev, to je přece zločin!" Nemohly jsme nesouhlasit. Voda na letištích je zkrátka za ceny, které berou dech – a ne v dobrém slova smyslu.
Tajné řešení, které používají i letušky
„Víte, co dělám já? A co dělají všechny letušky a piloti?" naklonila se k nám spiklenecky Marta. „Nosím s sebou prázdnou lahev. A hned po bezpečnostní kontrole ji naplním."
Na naše nechápavé výrazy jen zakroutila očima a vysvětlila: „Bezpečnostní kontrola nemá problém s PRÁZDNOU lahví. Tu můžete pronést. A na většině letišť najdete za kontrolami plnící stanice na vodu. Úplně zdarma."
Znělo to skoro až příliš jednoduše. „A to vážně funguje?" ptala jsem se nedůvěřivě. „Claro que sí! Jasně že jo! Moje sestřenice létá jako letuška a tohle dělají všichni z posádky," usmála se Marta. „Proč by platili za něco, co můžou mít zadarmo?"

Neuvěříte, dokud to sami nezkusíte
Druhý den jsem si vyndala z kufru prázdnou půllitrovou lahev od minerálky (naštěstí jsem ji ještě nevyhodila) a strčila ji do příručního zavazadla. U bezpečnostní kontroly jsem byla trochu nervózní. Co když ten trik nefunguje? Co když mi řeknou, že ani prázdnou lahev pronést nemůžu?
Ale nic takového se nestalo. Má taška projela rentgenem bez problémů a nikdo se po prázdné lahvi ani neptal. Pak jsme spěchali do odletové haly a začali hledat ty záhadné plnící stanice, o kterých Marta mluvila.
A skutečně – kousek od toalet, poblíž jedné z kaváren, stála nenápadná fontánka s pitnou vodou. Vypadala skoro jako obyčejné pítko, ale měla speciální výlevku uzpůsobenou právě na plnění lahví. Naplnila jsem svou lahev křišťálově čistou, ledově chladnou vodou a jen jsem se usmívala při pohledu na turisty, kteří ve stejný moment platili v nedaleké kavárně přemrštěné ceny za totéž.
Od té doby necestuji bez prázdné lahve
Od té barcelonské cesty uplynul rok a já už nenastupuju do letadla bez prázdné lahve v příručním zavazadle. A víte co? Funguje to naprosto všude – nejen ve Španělsku. Vyzkoušela jsem to už na letištích v Praze, Vídni, Frankfurtu, Londýně i Paříži, a nikdy jsem neměla problém.
Na některých letištích jsou dokonce speciální hi-tech stanice, kde si můžete vybrat mezi neperlivou a perlivou vodou, někde nabízejí i různé teploty. Na letišti v Amsterdamu mají dokonce stanice, které vám připomenou, kolik plastových lahví jste právě ušetřili tím, že jste si naplnili svou vlastní.

Další finty zkušených cestovatelů
Po tomhle objevu jsem se začala více zajímat o různé cestovatelské triky, a ejhle – spousta lidí dělá podobné věci! Zeptala jsem se dokonce jedné kamarádky, která pracuje jako letuška, jestli je to běžná praxe.
„Samozřejmě," zasmála se. „Nikdo z nás nekupuje vodu na letišti, to by nás přišlo draho. Ale tahle finta s prázdnou lahví je jen začátek. Počkej, až ti řeknu o dalších tricích."
Jedním z těch nejužitečnějších je prý přibalení malého karabinky na zavazadlo. „Když cestuješ sama, nemáš vždycky k dispozici někoho, kdo by ti pohlídal věci, když si potřebuješ odskočit. S karabinou můžeš připnout svůj batoh nebo tašku na nohu židle v kavárně, když jdeš na toaletu. Je to mnohem bezpečnější."
Další trik, který si okamžitě oblíbíte, pokud cestujete s více elektronickými zařízeními: „Fotku svého itineráře – letenky, rezervace hotelu, adresy – si ulož jako tapetu na zamykací obrazovce telefonu nebo tabletu. Vždycky tak budeš mít přístup k nejdůležitějším informacím, i když ti dojde baterie nebo nemáš zrovna signál."
Jsou ale věci, na které si dávám pozor
Je ale pár věcí, na které by si měl člověk dávat pozor. Fontány s pitnou vodou sice najdete na většině mezinárodních letišť, ale ne na všech. Pokud letíte z menšího regionálního letiště, může se stát, že tam žádné plnící stanice nebudou.
„V takovém případě vždycky můžeš poprosit obsluhu v kavárně nebo restauraci, aby ti naplnili lahev kohoutkovou vodou," radí má kamarádka letuška. „Většina z nich to bez problémů udělá, hlavně v Evropě, kde je kohoutková voda obvykle pitná."
Také je dobré mít s sebou kvalitní lahev, která nepropouští. Nikdo nechce vytáhnout v letadle z tašky mokré věci jen proto, že lahev netěsnila.
A ještě jedna rada na závěr – ty nejlepší lahve na tohle použití jsou takové, které mají široké hrdlo. Proč? Protože je pak mnohem jednodušší je naplnit u jakékoli fontánky nebo umyvadla, když nemáte k dispozici speciální plnící stanici.
Takže až příště poletíte, vzpomeňte si na španělskou servírku Martu a její jednoduchý, ale geniální trik. Vaše peněženka vám poděkuje.